Palety, barvy a mých minulých 56 dní.

24. dubna 2017 v 18:58 | Sarah Mint |  Můj život
Po 80 640 minutách, nesčetném množství školních dní, jedné dovolené na Maltě a raději nezmiňovaném množství přehrání růzých písniček od Eda Sheerana je Sára zase tu, s elánem a radostí do psaní, přeplněna životabudičem zvaným výborná nálada.

A ještě abych nebyla!
Jaro je tu, letní prázdniny se blíží enormní rychlostí, vše se víří barvitými květy a ráno do oken zpívají ptáci, za dva dny mne čeká cvičná expedice s DofE a za šest vůně letadla, Londýna a O2 arény.


Přestože právě přožívám hned několik skvělých věcí najednou a dobrá nálada je doslova samozřejmostí, v posledních měsících jsem se naučila vše ve svém životě přemalovat do pozitivních barev.
Negativní články mé životní palety se vždy snažím co nejdříve smíchat s veselejšími barvami a donutit je tak opustit můj pokoj, tělo i mysl.

Po osm týdnů, kdy jsem na tento blog do sekce veřejných článků nepřidala ani jeden, jsem opět zažila několik věcí, které mne obohatily, posunuly i rozveselily.

Jednou z nich byla i dobrodružná cesta na Maltu s mou kamarádkou, kde jsem poznala spoustu nových lidí různých národností (přebytečně Němců, hrstku Švýcarů, jednu Holanďanku, pár Malťanů a několik britských řidičů městské hromadné dopravy).

Domů jsem přijela nejen se spoustou nápadů, zážitků, propadlých lístků na autobus a vzpomínek, ale i s několika uvědoměními.

Přes jazykovou bariéru a množství stereotypů, které nám koluje v krvi, přes povrchové chování a vzhledové rysy je nesmírně obtížné ve všech lidech, které jsem na Maltě poznala, nevidět jejich národnost, nýbrž lidi, jako jsem já sama.

Neděláme to pouze u národností, nýbrž naprosto u všeho - štítkujeme, rozdělujeme do kategorií a skupin, analyzujeme a zkoumáme, a přesto nevidíme.
Jak je to možné?

Kdybychom se více zaměřili na to, jak moc člověku a jeho problémům můžeme porozumět, pokud chceme, a na to, jaký člověk vlastně je ve skutečnosti a uvnitř a neodsuzovali bychom ho kvůli jeho národnosti, chování, vzhledu nebo povaze, byli bychom sami mnohem lepšími lidmi.

A to je přesně důvod, proč se stále usmívám, proč odháním špatnou náladu a proč smích vždy nosívám po kapsách - pomáhat lidem je mnohem více naplňující, než byste na první pohled řekli.

Tak vezměme štětec, zářivou akrylovou barvu a úsměv na rtech a pojďme někomu rozzářit den.

Protože až naše paleta bude šedivá, ten člověk nám sám přinese novou.


Přeji krásný den.
Vaše Sára
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento blog?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Jedna Jedna | 9. května 2017 v 17:29 | Reagovat

Píšeš úžasně. tvůj blog navštěvuju pravidelně a mám ho ráda. Jsi moc nadana a na svůj věk neobvykle vyspěla

2 Jana Jana | 9. května 2017 v 19:36 | Reagovat

[1]: Naprosto souhlasím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama