Úsměvy ze sněhu aneb Téma týdne v mém podání

28. listopadu 2016 v 22:08 | Sarah Mint |  Nereálnosti v realitě & Aspekty společnosti
Milí čtenáři,
stejně jako stovky dalších Potterheadů, kteří vlastní své blogy na této doméně, mi pochopitelně v myšlenkách okamžítě po přečtení názvu tohoto tématu týdne probleskl obraz Severuse Snapea a Brumbála při jejich zasmušilé a dojemné konverzaci.
Slovo Always se v podstatě stalo naším nejpoužívanějším, tato scéna jednou z nejoblíbenějších a jsou tací, které tato scéna dojme až k pláči (a nebudu nijak zastírat, že mezi ně nepatřím); pro neználky přikládám odkaz, scénu můžete zhlédnout zde.
Je to jeden z nejdůležitějších momentů, vyústění a vysvětlení děje, nechutě, nenávisti, vzpurnosti a provokací Severuse Snapea, jednoho z nejhodnějších charakterů celé série.
A přestože si sama uvědomuji váhu této situace na výbornou, rozhodla jsem se od potterovského tématu opustit, jelikož jsem mu věnovala jeden z mých posledních článků.


Fantazie.
To je předpokládám to, co mají témata týdne vzbouzet.
A já se, skoro v deset v noci, po dni, který nepatřil zrovna k mým nejlepším, přestože mi celým pokojem voní Vánoce, ulice jsou přeplněny sněhem a já mám vypočítán čas k čtení Prince dvojí krve, rozhoduji k psaní krátké úvahy na téma (svévolně přeloženo) Skončí to někdy?
Tak tedy, dejme se do práce.

Vstávám. Je brzy, ráno je temné. Skrz žaluzie do mého pokoje vstupují proužky žlutého světla pouliční lampy, spěchám k rychlovarné konvici, která má alespoň mírně stimulovat můj chrapot (který se momentálně podobá hlasu jednoho ze stoupenců rocku či samotného rockera). Obléknu se, učešu, nachystám učebnice a sešity.
V ten moment spatřím bílé střechy na protějším kopci. Ten výhled mne uchvátí. Balené a vrstvené sněhové vločky se tiše a pomalu snášejí k zemi. Je to zkrátka nádherné.
Silnice je namrzlá. Asfalt křoupě vrstvou sněhu a já se v teplé parce zahalím do kožichu a užívám si tu nádheru, kterou mi sníh v očích přináší.
Stromeček na náměstí svítí. Čile a stříbřitě.
Vesele mne vybízí k euforii, která prostoupí mým tělem.
A škola mne baví.
Měkká, vláčná a horká chuť skořicového trdelníku v mých ústech prostoupí až kamsi do levé hemisféry.

Nebylo nic, co by mou stále optimistickou náladu dokázalo zastavit - až na mé vlastní počínání.
Znáte to také, že v jeden moment neuváženě pronesete dejme tomu vtip, který není zrovna etický, a poté zpětně přemýšlíte nad jeho pointou a myšlením lidí? To přehnané přemýšlení a bláznivost mých myšlenek, to je právě to, proč psaní tak miluji. Krátká ukázka mého myšlení podpořena myšlením ostatních lidí, aneb mohou si o vás myslet i kvůli jednomu prvnímu dojmu, že jste
  1. Sebelítostná, ufňukaná, náladová, přecitlivělá až hysterická fiflena (můj personální název, jsem na něj upřímně poměrně hrdá, a nic víc k tomu dodávat nemusím), jejíž chování se mi příčí a hnusí asi úplně nejvíce
  2. Básník či spisovatel zapadající do období Realismu přehnaně kritizující společnost a její negativa (opět můj název, opět není nutno doplňovat), kterémuž se díky své upřímnosti občas opravdu velmi podobám
  3. A nebo prostě Teenager bez mozku, o který přišel neustálým myšlením na stav baterie jeho přenosného zařízení
Nelíbí se mi ani předsudky lidí vůči mé generaci (jelikož, dámy a pánové, ne všichni ve dvanácti začínají pít, ubližovat si, litovat se, kouřit a přidávat na Facebook statusy o svých depresích), ale na druhou stranu někdy ani své pochybnosti a přehnané přemýšlení.
Občas se velká empatie lidově šikne, to ano. Ale občas to člověka dohání až k zbláznění.

Mimochodem, v této době jsou i někteří dospělí aktivnější na sociálních sítích než my (k čemuž mne inspirovala kamarádka, za což děkuji), a víte, co je nejparadoxnější? Že v těch slohových statusech konzultují, shazují a pomlouvají přehnanou závislost a aktivitu současných mladistvých na sociálních sítích - no a to je prostě k smíchu.

Tady tyto pomluvy za zády, lži, předsudky a překrucování mne zkrátka dohání až k tomuto článku.
Co tím chci říct je to, že člověk jako já (kterému záleží na výsledcích ve škole, pravidelném vídání své nejlepší přítelkyně, vztahu s rodiči, volném času na čtení a záliby a také občas na tom, co za lži o něm zase někdo ztropil a co si o něm lidé myslí), chce zkrátka s lidmi žít v klidné a zdvořilé přátelské symbióze a to je všechno o co se snaží, ale na druhou stranu je prostě takový jaký je, občas klidný, občas divoký, občas přehnaně upřímný.

Podaří se někdy lidstvu tyto vlastnosti omezit, či úplně zničit?
Nebo to k nám prostě patří?
A skončí to někdy?

Pokud vám prostřednictvím této úvahy mohu něco předat, pak jsou to tato fakta:
  1. Važme si maličkostí (i sníh a zvuk šoupání podrážek po ledu, nebo vůně vánočního cukroví a skořice s horkými jablky či přeslazeného punče nám může vykouzlit úsměv na tváři, pokud na svět nahlížíme optimisticky)
  2. Nepřekrucujme chování a věty lidí (protože jsem se mnohokrát setkala s tím, že má věta byla poslána dál úplně jiného znění, než jakého jsem ji pronesla, a upřímně garantuji, že je jen málo co mne rozzuří více)
  3. Nesuďme lidi podle jejich vtipů (jelikož pokud se jmenujete Sára a jste stydlivá napovrchu a upřímná uvnitř, a někdo vás vyruší při čtení, není to vždy příjemné)
  4. A vykašleme se na pleticháře a lháře (oni si stejně jednou ublíží sami) a pojďme si raději užívat vánoční atmosféry!
Všem z vás přeji pěkný večer, den, noc, ráno, odpoledne.
Usmějte se, obejměte svého nejbližsšího a řekněte mu, jak moc ho máte rádi, protože to je to nejlepší, co můžete udělat.
Jo, a taky si dejte skořicový trdelník na vánočních trzích (přísahám, že není ničeho, co by vám tak obrovským způsobem zvedlo náladu, zvláště pokud si ho půlíte se svou nejlepší kamarádkou a zjišťujete, že s ním nemůžete do žádného z obchodů).
A taky si zajděte na Noční zvířata do kina (proboha, tak geniální film ani nedokážu popsat).

Zkrátka a nicméně,
pěkné chvíle,
vaše Sára
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MarcoN MarcoN | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 11:50 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

2 Grammar nazi Grammar nazi | E-mail | 15. února 2017 v 20:54 | Reagovat

Prosím, nauč se využívat ty několikanásobné zápory. "...a nebudu nijak zastírat, že mezi ně nepatřím". Zřejmě jsi chtěla říci, že nezastíráš, že mezi ně patříš. Pokud ne, moje chyba, ale pravděpodobnější je asi má možnost.

3 Sára Petrásková Sára Petrásková | Web | 18. února 2017 v 21:52 | Reagovat

[1]: Děkuji Vám! Moc mne to potěšilo.

[2]: Děkuji za upozornění, jedná se o překlep. Vždy se pečlivě zaměřuji na úpravu článku, jeho správně vyslovenou pointu, uspořádaný tok myšlenek, volbu zajímavých slov a samozřejmě i na gramatiku a správnost jazykového útvaru.
Ve Vámi zmíněné části mi to zřejmě uteklo!
Přeji pěkný večer,
Sára :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama