Krvavý odstín mořské pěny. | Kapitola první

31. srpna 2016 v 13:56 | Sarah Mint |  Detektivního žánru
Milí čtenáři,

prázdninová dovolená, nespočet nově objevených míst a hodiny strávené v letadle mi přivedly novou inspiraci - nový námět na příběh, který jsem při včerejším nočním letu při strohém svitu letadla, písničkách ve sluchátkách a silných turbulencích rozvinula do šesti kapitol.

Tento příběh se bude odvíjet spíše detektivním žánrem. Doufám, že ho svými slovy dovedu napsat hravě a zamýšlivě, zajímavě, překvapivě.

Pokud se vám můj příběh bude líbit, budu ráda za každou z vašich reakcí v komentářích.

S.



"Ráno,"
"Kávu?" pronese muž ve středních letech. Očima projíždí hory svazků papíru nepřehledně rozmístěné po jeho pracovním stole a prudce uhasí doutnající cigaretu v popelníku.
"Cigaretový čpavek. Tvé plíce trpí, Charlesi." Odsekne s ironií žena a na stůl mu shodí další šanon plný papírů.
"Kávu?"
"Projeď tu Cameronovou, Charlesi."
"Udělal to Jacobson."
"Ty už ses na to díval?"
"Kávu?"
"Sakra Charlesi, vždyť jsi tu kávu ani neudělal."

Tmavou kancelář a ticho v ní protne zastaralé řinčení pevné linky. Žena protočí panenky a přiloží si sluchátko k uchu.

"Kávu?" procedí muž s úsměvem, zatímco si do úst vloží čerstvě zapálenou cigaretu a energicky vydechne dým štiplavého kouře.
"Strč si kávu za klobouk, Charlesi. Odjíždíme."

"Dívka, dvacet jedna let. Podle identifikace Julia Timesová. Nalezena odhadem šest hodin po smrti."

"Zanechala po sobě dopis na rozloučenou, byla nalezena s láhví whiskey v pravé ruce a okolo levé části těla byly nalezeny rozházené pilulky na spaní. Evidentní sebevražda. Pošlete ji na pitevní, ať to prokážou. Sbalte to tady a kontaktujte Davida Jacobsona, obvinění z pokusu o vraždu té důchodkyně."
"Nejednáš až příliš ukvapeně?"
"Jacobson je evidentní pachatel - "
"Nemluvím o té Cameronové."
"Prohlídla sis pokoj tý holky? Celá pravá stěna byla polepená citáty o sebevraždě a sebepoškozování. Na paži evidentní hojící známky rozřízlých jizev. Ten dopis na rozloučenou, všechno nasvědčuje - "
"Jak si můžeš bejt tak jistej? Našli ji šest hodin po smrti, a podle výpovědi sousedky má šestnáctiletou sestru a aktivní pečující rodiče se skvělým vztahem. U hlavního vchodu známky vylomení a vypáčení na pantech. Tělo mohlo být kdykoli naaranžováno do pozice, ve které jsme ji našli."
"Jako bys těch sebevražd zaláskovanejch puberťáků neviděla už tak dost. Přestaň v případech hledat neexistující fakta zapsána mezi řádky, fajn?"
"Znáš vůbec slovo empatie?"
"Kontaktuj rodinu. A nech to na pitevní."

"Jsou tu Timesovi, Charlesi. Chtějí s tebou mluvit."
"Dala jsi jim termín výslechu?"
"Ano, ale,"
"Nemám čas."
"Charlesi, prosím."

"Charles Finnigan, těší mě." Žena se zachvěje v kolenou a svraští víčka k pláči. Muž ji hrdě podepře, zapře zármutek a promluví.
"Rose a William Timesovi. Chtěli jsme s vámi mluvit o našich dcerách."
"Vaše ztráta mne velmi mrzí, upřímnou soustrast." Žena si přiloží klouby prstou k vodnatým napuchlým víčkům.
"Nejde jen o Julii. Víte, to Julia vždy byla to hodné, bezproblémové dítě. Nechápeme, co ji vedlo k takovému rozhodnutí."
"Nikdy nevíte, co se dětem honí hlavou, že?" Muž se zachvěje a stiskne čelist. Vztek mu rozproudil krev v žilách.
"Vy to nechápete. Naše šestnáctiletá dcera Lara - ona. Ona často ... Utíkala z domu. Byla problémová, potápěla se do depresí. A když jsme před čtyřmi dny odjeli do zahraničí za matkou mé ženy, která vážně onemocněla, netušili jsme, že se vrátíme o tři dny dříve a doma na nás nebude čekat nikdo."
"Nikdo? Vaše dcera Lara - předpokládáte, že opět utekla?" Žena se zalkne v pláč.
"Víte, před našim odjezdem jsme se trochu pohádali."
"S Larou?"

Rozhovor vyruší žena ve středním věku, která díky hlubokým vráskám a pevně sčesanému drdolu působí mnohem starší. Soucitně pozdraví a zasekne se veprostřed věty.

"Charlesi, omlouvám se, že vás vyrušuji. Ale místními surfaři bylo v moři nalezeno tělo dívky. Asi šestnáctileté dívky."



Konec první a mnohem kratší kapitoly.
Děkuji za přečtení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaký druh příběhů by jste si na tomto blogu chtěli přečíst?

Veselé 20% (1)
Romantické 40% (2)
Depresivní 20% (1)
Oddechové 0% (0)
Strašidelné 0% (0)
K zamyšlení 20% (1)

Komentáře

1 Ellie H. Ellie H. | Web | 31. srpna 2016 v 14:24 | Reagovat

Jsem zvědavá, co se z tohoto příběhu vyklube. Zatím to vypadá zajímavě =).

2 Sára Petrásková Sára Petrásková | 3. září 2016 v 8:03 | Reagovat

[1]: Eliško, moc děkuji! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama