Černobílé slzy - Kapitola první

24. března 2016 v 14:20 | Sarah Mint |  K zamyšlení
Je oběšená.
Její oprýskané tělo sebou bezvládně trhá ve větru.
Ledové skučení vichřice křičí z její duše a šlehá ji do holé kůže.
Fyzicky i skutečně.
Mentálně i imaginárně.
Neviditelně i očím evidentně.
Každé ráno ovšem vyjde ze svých dveří do bílého světa s úsměvem na tváři.
Proč?
Protože toto je ona.

KAPITOLA PRVNÍ

Pomalu si prohrábla kaštanové vlasy. Stála pod autobusovou zastávkou, pozorovala kolemjdoucí se zachmuřenými tvářemi a promočenými deštníky. Silné a nekonečné kapky deště bubnovaly do země a vytvářeli melodii, která se jí očividně velmi líbila. Od ostatních se nelišila jen širokým úsměvem na jejích rtech; především něčím, co z ní vyzařovalo. Už na první pohled byla jiná; jiná, než všichni ostatní.
Nikdy jsem ji nespatřila si s kýmkoli povídat; byla evidentní samotář a možná proto se od ní všichni stranili. Nikdo s ní nechtěl mít nic společného a nikdo si jí ani nevšiml; působila jako celofánová fólie natažená mezi dva stromy, pevně připevněná průhlednou lepenkou, do které je možné narazit a také samozřejmé prohlédnout skrz ni.
Už první den na střední škole mne nějakým způsobem uchvacovala její osobnost. Byla jedna z nejlepších ve třídě; svými výsledky, svými známkami, svými odpověďmi a chytrými otázkami. Nechvástala se, nechlubila, nedoprošovala společnosti. Nedůležitě a nepodstatně každé ráno přišla do školy a v odpoledních hodinách z ní odešla. Všichni ji nazývali nezajímavou a ve třídě se velmi brzy stala černou ovcí. Nutno dodat; velmi tichou černou ovcí.
I když si to sama nedovedu vysvětlit, stále mne k ní něco neznámého táhne. Jakási potřeba vyřknout její jméno, obejmout ji když pláče a rozluštit její záhadná tajemství. Neznámými důvody je mi sympatická; možná naší společnou osobností. Tichou, samotářskou, nespolečenskou a uzavřenou osobností. Jsem ovšem přesvědčena, že já nikdy nepůsobila natolik mysteriózně.
"Zoe, jsi tu s námi?" ozvalo se z čela třídy a já bleskově vytřeštila oči. Profesorka matematiky stála před svou majestátní katedrou a na tabuli psala jakési algebraické čmáranice. Rychle (skoro jedním skokem) se přiřítila k mému malému stolku a do vzduchu zvedla kroužkový sešit s příkladem od horního rohu stránky až ke spodu. Párkrát zamrkala, aby se přesvědčila, že nešvidrá. "Tato látka se ale probírá až ve třetím ročníku, Zoe." Zakoktala a ujistila se, že výsledek je správný. Pokrčila jsem rameny a pozorovala jakési obdivuhodné pohledy mých (až příliš) populárních spolužaček. Uvnitř mne cosi zahřálo, protože to bylo poprvé, co při pohledu na mne nenakrčily nos.
I přes svou nechuť jsem byla donucena přihlásit se do matematické olympiády (ten zarámovaný diplom z prvního místa v opuštěném domě mých rodičů klimbá dodnes). Tahle vyjevená profesorka na školní poradě zmínila mé jméno pod štítkem "nejchytřejší ze třídy", což zapříčinilo všechny učitele začít si mne více všímat. Ze skříňky na mne padaly obálky s žádostmi o doučování do všemožných předmětů, od matematiky, angličtiny až po historii. Přestože jsem v tu chvíli možná nacházela své první skutečné kamarádky, můj pohled se upínal na přehlíženou dívku sedící ve stínu, v koutě, se svými kaštanovými vlasy a chytrými poznámkami. Nikdo si jí nevšímal.
"Vždycky jsem věděla, že na to máš," šeptala máma, možná až přehnaně hrdě, když leštila skleněnou tabulku rámečku s diplomem z prvního místa biologické soutěže uvnitř. Otočila jsem se a odešla do svého pokoje. Posadila jsem se do křesla, opřela si hlavu do dlaní a nechávala jsem se unášet svými myšlenkami. Přemýšlela jsem nad jakousi nespravedlností; vždyť ona je ještě mnohem chytřejší a nikdo ji nevidí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ellie H. Ellie H. | Web | 6. srpna 2016 v 13:50 | Reagovat

Krásné. Prostě krásné.

Bude to určitě působit hodně arogantně, namyšleně a egoisticky, ale vidím tu dívku jako sebe. Ale já samozřejmě nemám inteligentní poznámky a ve škole nevynikám =D.

Ellie

2 Sarah Mint Sarah Mint | Web | 20. srpna 2016 v 15:06 | Reagovat

Ahoj! Moc děkuji za pochvaly, od tebe mne vždy potěší :)
A ta osoba klidně můžeš být ty, to zdaleka nevyvracím. Koho si pod ní představíš, ten to bude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama